Železnice

Vlaky denně po celém světě přepraví desítky milionů cestujících, kteří cestují kratší či dlouhé vzdálenosti. Přepraví také miliony tun nejrůznějšího nákladu a také auta, která můžeme naložit na vlak a vyrazit na dovolenou. Vlak je ekologický a také úsporný dopravní prostředek, vhodný i pro dlouhé vzdálenosti.

Železnice najdeme ve světě ve všech podobách – od místních železnic, po nejmodernější koridory či například výletní ledovcový express ve Švýcarsku. Také úroveň cestování se liší – extrémně přeplněné vlaky v Indii či luxusní pohodlné cestování v nejrychlejších vlacích v Japonsku či v evropském stylu AGV ve Francii.

Rozvoj železnice z různých úhlů

Železnice se neustále vyvíjí s časem a s potřebami cestujících, také je rozvíjena železnice za obchodními účely, pro přepravu nákladů. Jen u nás denně služba ČD Cargo přepraví tisíce tun materiálu v ČR i za hranice. Mezi nejdelší trať patří transsibiřská magistrála, nejrychlejší provozované vlaky najdeme ve Francii a Japonsku.

Raritami dnes jsou také ozubnicové železnice a také na světě najdeme různých rozchod kolejnic. U nás je například zajímavostí osoblažská úzkolejka. Raritou je u nás Království železnic, které představuje největší modelovou železnici ve střední Evropěa postupně buduje zmenšený model (nejen ) železnice celé České republiky. 

Na počátku byla koněspřežná železnice a pára

Počátky železnice, tedy cestování po kolejích, sahají do hluboké minulosti. Mnozí z nás ještě pamatují dnes již historické parní lokomotivy, které nadělaly tolik černého kouře kolem. Nikdo z nás však již nepamatuje nejstarší koněspřežné železnice. Mezi nejstarší evropské koněspřežky patří trasa České Budějovice–Linec (Linz) vystavěná v první polovině 19. století.

První lokomotivy poté byly parní lokomotivy, které zažívaly největší cestovní a také obchodní rozmach v na konci 19. století a v první polovině 20. století. Dnes už jsou parní lokomotivy vypravovány pouze ke slavnostním historickým jízdám. Přesto mají dodnes své kouzlo a ono stylové parní houkání lokomotivy, která projíždí malebnou krajinou, má i dnes něco do sebe.

Elektrifikace železnice přinášelo zrychlení i další éru rozmachu

Dlouho byly lokomotivy parní, poté v druhé polovině 20. století se začaly vyrábět lokomotivy motorové. Na regionálních tratích je potkáte i dnes a to nejen u nás. Malé motoráčky jezdí stále i dnes. Významný další rozmach a doslova novou éru železnice znamenala elektrifikace a nasazení elektrických lokomotiv. Ty přinesly mnoho výhod – vyšší rychlost a také ekonomické výhody z pohledu nižších nákladů.

U nás byla první elektrifikovaná trať Tábor–Bechyně za doby Františka Křižíka, který ji realizoval. První elektrická lokomotiva zde vyjela na 24 km dlouhou trať v roce 1903. Ve světě se již s elektrifikací čile pokračovalo. Například ve Švýcarsku je asi pouze 1 % tratí bez elektrifikace. V současné době jsou elektrifikované všechny hlavní tahy železnice, napříč zeměmi. To platí dnes i u nás.

Nejmodernější elektrické železnice

Dnes je elektrifikace tratí samozřejmostí. Ve Švýcarsku je elektrifikována i horská vyhlídková trasa ledovcového expresu. Ve Francii zase jezdí nejrychlejší vlaky TGV a AGV, které překonávají rychlost 550 km/ a začínají se blížit letadlům. Také ve Španělsku či Itálii najdeme vysokorychlostní tratě. Mimo Evropu hrají prim japonské železnice a nejen obchodní strategie začíná využívat také Čína a staví nejrychlejší koridory.

Japonské vlaky jsou velmi přesné, stejně jako švýcarské. Jak se říká, ve Švýcarsku jsou vlaky hodinkami. I u nás se situace lepší a jsou stavěny rychlostní koridory železnice mezi velkými městy a nasazení vlaků Pendolino zrychlilo dopravu. U nás je však maximální rychlost pouze 160 km/h. Nástup konkurence na dráhy přináší i další výhody, nejen pro cestující, ale i z obchodní strategie přepravy nákladu.

Magnetická železnice budoucností?

Jakou budoucnost má železnice? Jednou z možností je výstavba železnic na magnetickém polštáři. První taková byla zprovozněna v Šanghaji a poté v Japonsku. Tyto železnice jsou založeny na principu magnetického polštáře, respektive supravodivých magnetů. Důsledkem toho je využití levitace a od toho se také vžil název maglev.

Teoreticky mohou tyto vlaky dosáhnout neomezené rychlosti, limituje je však odpor vzduchu. Rychlostní rekord maglevu je 581 km/h a byl dosažen v Japonsku. Stejné rychlosti však dosáhl TGV ve Francii při testovací jízdě. Pokusy s maglevy byly i v Německu, avšak vlaky ICE dosahují zde vysokých rychlostí a nabízejí komfortní cestování.

Budoucnost se bude odvíjet od nároků cestujících a komerčně od konkurence. Technologie je pravděpodobně stále v elektřině, ovšem využití maglevu může být také možností. Cestování vlakem je nejen pohodlné, ekologické ale také výhodné finančně v porovnání se stále rostoucími cenami pohonných hmot. Železnice mají na světě různou podobu – od nejmodernějších elektrických vlaků či maglevu po místní vláčky někde v Bhútánu.